Karel Hynek Mácha
16. 11. 1810 –
6. 11. 1836
Nejvýraznější hlas českého romantismu, jehož verše formovaly celé generace. Proslavil se lyricko-epickou básní *Máj* – dílem, které bylo zpočátku přijato chladně, ale časem se stalo kultem. Miloval toulky přírodou, dobrodružství i cestování, vášnivě kreslil a neúnavně objevoval svět. Zemřel předčasně, jeho stopa v české literatuře však zůstává nesmazatelná.
Citáty
- Srdce mé, v tobě je celý svět. ( 204 ×)
- Srdce mé, proč jsi tak smutné? ( 203 ×)
- Pozdě pozdě, lásko má! ( 196 ×)
- Láska je jako květina, kterou je třeba zalévat slzami. ( 192 ×)
- Láska je věčná, jen milenci se mění. ( 190 ×)
- Země je kulatá, a přece má své kraje. ( 188 ×)
- Srdce mé v žalu utopené. ( 185 ×)
- V širém poli studánka. ( 185 ×)
- Srdce mé v tobě zůstane. ( 183 ×)
- Svět má – láska má! ( 183 ×)
- Co chvíli zrak svůj v dáli tone, co chvíli k nebi obrací. ( 181 ×)
- Srdce mé, zapomeň na svět! ( 181 ×)
- Touha je věčná, jako hvězdy na nebi. ( 180 ×)
- Co je svět? Dlouhá řada hrobů. ( 178 ×)
- Co je po smrti? Nic. ( 176 ×)
- Co chvíli jsem se ptal, co chvíli jsem se bál. ( 175 ×)
- Co chvíli, co krok, co pohled, co dech, co v srdci, co v hlavě, co v duši, co v snách, co v nebi, co v pekle, co v světě, co v nás, vše láska, vše láska jest – láska, láska, láska. ( 173 ×)
- Co chvíli jsem se ohlížel, zdali mne někdo nesleduje. ( 172 ×)
- V srdci mém umřela láska, v srdci mém umřela víra. ( 170 ×)
- Co je po smrti, toť nikdo neví. ( 167 ×)
- Já u pramene jsem a žízní hynu. ( 167 ×)
- Co je po smrti? Nic? Ach, nic! – A život, co je? Sen. ( 166 ×)
- Co chvíli, co chvíli, slyším v duši zvonit, zvonit, zvonit. ( 164 ×)
- Co je po smrti? Nic. A co je život? Bída. ( 164 ×)
- Co chvíli, co krok, v srdci mém bolest nová. ( 156 ×)
- Zemřel jsem – a není žádného, kdo by mne oplakal. ( 151 ×)
- Co chvíli, co krok, co dech, co pohled, co slovo, co čin, co sen – vše, vše je pomíjející. ( 150 ×)
- Co chvíli jsem se ptal, proč jsem na světě. ( 150 ×)
- Co chvíli jsem se ptal sám sebe: proč jsem na světě? ( 149 ×)
- Co chvíli, co krok, co vteřinu, co den, co rok, co věk, co věčnost – vše mizí, vše hyne, vše umírá. ( 148 ×)
- Co chvíli stín se mihne kolem, co chvíli slyším kroky v lese. ( 148 ×)
- Co chvíli, co krok, co dech, co tep, co zrak, co sluch, co slovo, co pohyb, co myšlenka, co sen, co vzdech – to vše je láska. ( 148 ×)
- Co je po smrti? Nic. Co bylo před životem? Nic. ( 148 ×)
- A láska kvete jen chvíli. ( 146 ×)
- Co chvíli, co chvíli, slyším volání, slyším volání, slyším volání. ( 146 ×)
- Co chvíli, co krok, jiný obraz, jiný div. ( 145 ×)
- Co je po smrti? Nic. A co bylo před životem? Nic. ( 145 ×)
- Co chvíli, co chvíli, slyším tvůj hlas, má milá, má milá, slyším tvůj hlas. ( 145 ×)
- Srdce mé v žalu utichlo. ( 144 ×)
- Co chvíli, co krok, nový zjev, nový div. ( 141 ×)
- Co chvíli, co chvíli, slyším v srdci svém, jak zvoní umíráček. ( 141 ×)
- Co chvíli zrak můj v dáli tone, co chvíli k nebi obrácen. ( 141 ×)
- Zemřel mladý básník, miloval a byl milován. ( 141 ×)
- Co chvíli, co chvíli, v srdci mém zvoní, jak zvonky v dálce, hlas lásky a zvoní. ( 139 ×)
- Co chvíli tělem mým jak by mráz proběhlo, když v temné noci hrozný výkřik zaznělo. ( 139 ×)
- Zemřel jsem touhou po tobě. ( 138 ×)
- Co chvíli zrak svůj k nebi obrací, co chvíli k zemi klesá tvář. ( 137 ×)
- Co je poesie? Poesie! Poesie je to, co jest krásné, co jest pravdivé, co jest dobré. ( 135 ×)
- Co chvíli, co chvíli, v slzách se koupám. ( 133 ×)
- Co chvíli zrak můj v dáli pátrá, co chvíli v slzách tonoucí. ( 128 ×)
- Srdce mé v žalu, v slzách, v bolu, v pláči. ( 57 ×)
- Láska je věčná touha po nekonečnu. ( 51 ×)
- V světě jsem žil, v světě umřu, svět můj domov, svět můj hrob. ( 48 ×)
- Svět má svůj žal i smích. ( 44 ×)
- Co chvíli se v srdci mém cosi zachvěje, cosi, co není radost ani žal. ( 43 ×)
- Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!! ( 42 ×)
- Co je život? Bída, žal a stesk. ( 40 ×)
- Co chvíli zrak můj k nebi letí. ( 39 ×)
- Tam na hoře, tam v lesích, tam v temných skalinách, tam, kde noc černá dřímá v hlubokých stínách. ( 35 ×)
- Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. ( 35 ×)
- Zpěv ptáků v lese, šumění vln, toť hudba má, toť moje sen. ( 33 ×)
- Srdce mé v tmách se ztrácí. ( 33 ×)
- Zemřel mladý básník, jehož jméno bude známo, dokud český jazyk žíti bude. ( 32 ×)
- Svět má svůj žal a člověk své bolesti. ( 30 ×)
- Však láska – ach láska! ta nezná stáří. ( 25 ×)
- A láska kvete, kdekoliv je člověk. ( 25 ×)
- Srdce mé v žalu, v radosti, vždy bije pro vlast mou. ( 24 ×)
- V světě tolik je bolesti, tolik je slz a stesku. ( 23 ×)
- Tam na hoře, tam na hoře, tam stojí dub vysoký. ( 23 ×)
- Srdce mé, proč tak v žalu lkát? ( 22 ×)
- V srdci mém jest smutek, v duši žal. ( 21 ×)
- Srdce mé, proč jsi tak smutno? ( 20 ×)
- Srdce mé, proč tak smutno je tobě? ( 17 ×)
- Srdce mé v žalu utopené, v slzách se topí, v slzách hyně. ( 16 ×)
- Kdo lásku zradí, sám sebe zradí. ( 16 ×)
- V srdci mém umřela láska, v duši mé umřel cit. ( 16 ×)
- Srdce mé ve mně umírá, když tebe, lásko, ztrácím. ( 16 ×)
- Láska je věčná touha po štěstí. ( 15 ×)
- Co chvíli jsem umíral, co chvíli z mrtvých vstal. ( 14 ×)
- Zemřel jsem – a nevím jak. ( 14 ×)
- Srdce mé, proč tak teskně biješ? ( 13 ×)
- Svět má svůj žal a člověk srdce své. ( 12 ×)
- Co je svět? Dlouhá ulice, která nemá konce. ( 11 ×)
- Co chvíli člověk míjí člověka, a neví o něm nic. ( 6 ×)
Zobrazení:
19921