Citát „Srdce mé v žalu utopené, v slzách se topí, v slzách hyně.“ od Karla Hynka Máchy je výstižným obrazem ztráty, nenaplněné lásky a vnitřního vyčerpání. V Máchově poetice se bolest často proměňuje v krásu jazyka – i proto tenhle citát působí silně i dnes, kdy lidé hledají slova pro smutek, rozchod nebo tiché trápení. Může být oporou jako citát o lásce, citát o smutku i citát o emocích: pojmenovává stav, kdy slzy nejsou slabostí, ale přirozenou řečí srdce. Karel Hynek Mácha tím připomíná, že i v nejhlubším žalu je možné najít lidskost a pochopení.