Citát „Co chvíli jsem se ohlížel, zdali mne někdo nesleduje.“ od Karla Hynka Máchy vystihuje napětí mezi vnitřním strachem a potřebou jistoty. V autorově poetice může jít o obraz úzkosti, viny nebo neklidu, který člověka nutí obracet se zpět místo toho, aby šel klidně dál. V dnešní době se dá číst i jako citát o stresu, tlaku okolí a pocitu, že jsme pod dohledem – ať už společenským, pracovním, nebo vlastním. Jako inspirace k zamyšlení připomíná, že vnímání okolí je užitečné, ale dlouhodobé ohlížení může brzdit naši cestu i rozhodování. Karel Hynek Mácha tak nabízí krátký, ale silný citát o životě, který otevírá otázku: co nás vlastně „sleduje“ nejvíc – druzí, nebo naše mysl?