Citát „Optimista vidí růži a ne její trny; pesimista hledí na trny, nevšímá si růže.“ (Kahlil Gibran) připomíná, že to, na co se díváme, často určuje i to, jak se cítíme. Optimismus tu není popřením problémů, ale vědomou volbou vidět vedle překážek i krásu, smysl a příležitosti. V dnešní uspěchané době může být tento citát o optimismu užitečný jako jednoduché zastavení: místo automatického soustředění na „trny“ si všimnout i „růže“ – v práci, ve vztazích i v sobě. Kahlil Gibran tím vystihuje rozdíl mezi pohledem, který bere energii, a pohledem, který ji vrací.