Citát „Cesta je to, co zůstává, když spálíš mosty“ (Franz Kafka) připomíná, že rozhodnutí uzavřít minulost často neznamená konec, ale začátek cesty. V Kafkově pohledu se důraz přesouvá z cíle na prožité zkušenosti: i když některé „mosty“ spálíme, zůstává nám směr, který si musíme odžít sami. V dnešní době může tenhle citát pomoci při změně práce, vztahu nebo životního rytmu – jako tiché ujištění, že nejdůležitější je vytrvat na cestě a nenechat se paralyzovat tím, co už nejde vrátit.