Citát „Všechno je jenom jednou, všechno je poprvé a naposled.“ od Jaroslava Seiferta připomíná, že většina věcí v životě se odehrává bez opakování a právě v tom je jejich síla. Z pohledu autora může jít o jednoduché, až básnické zastavení: první okamžiky i poslední loučení mají stejnou váhu, protože se už nevrátí. V dnešní době rychlých rozhodnutí a neustálého odkládání je tento citát užitečný jako tiché upozornění, že „až někdy“ se často nestane — a že pozornost, vděčnost i odvaha říct důležité věci patří do přítomnosti. Citát Jaroslava Seiferta tak dává smysl jako připomínka jedinečnosti, kterou má každý den.