Citát „Když člověk ztratí iluze, ztrácí i sílu žít.“ od Jaroslava Seiferta připomíná, že iluze mohou být nejen klam, ale i vnitřní opora. V autorově poetice se často potkává křehkost a vytrvalost – a právě proto tenhle výrok funguje i dnes: varuje před cynismem, ale zároveň vybízí hledat smysl, který vydrží i bez idealizace. Pro někoho je to citát o zklamání, pro jiného o dospění; v obou čteních zůstává podstatné, že naděje a síla k životu nejsou samozřejmost. Jaroslav Seifert tímhle krátkým sdělením otevírá otázku, čím si člověk nahrazuje ztracené iluze, aby se znovu mohl opřít o život.