Citát „Můj národ, má hudba“ je připisován Antonínu Dvořákovi a vystihuje, jak hudba nese paměť, emoce i identitu společenství. V jeho tvorbě se často propojují lidové motivy s osobní zkušeností a obrazem národa navenek, proto tento citát lze číst jako výzvu vnímat hudbu jako jazyk kořenů i hodnot. Dnes může sloužit jako inspirace: připomíná, že to, co společnost prožívá, se otiskuje do melodie a rytmu, a zároveň že hudba může lidi spojovat napříč generacemi. Pro čtenáře je to podnět k zamyšlení, jak „naše“ hudba formuje sebeobraz i to, jak nás vnímají druzí, a jak skrze hudbu lépe chápat historii, tradice a vlastní emoce. (Autor: Antonín Dvořák.)