Citát „To je jednoduché, běžím, dokud nemůžu, a pak běžím ještě rychleji“ od Emila Zátopka vystihuje vytrvalost jako návyk: nejdřív překonat únavu, pak posunout vlastní hranice. V autorově sportovním pohledu nejde o zázrak, ale o jednoduché pravidlo práce a vůle. V dnešní době připomíná, že motivace často přijde až po prvním kroku – a že odhodlání se buduje pravidelností. Pro běžce je to citát o tempu a hlavě, pro každodenní život citát o tom, jak se nevzdat, když to začne bolet. Emil Zátopek tím dává praktickou inspiraci: pokračovat, i když „už nemůžu“.