Citát „Lidé jsou různí, ale blázni jsou všude stejní.“ od Josefa Čapka vystihuje, že rozdíly mezi lidmi jsou přirozené, ale určité typy pošetilosti se opakují napříč prostředím i dobou. V autorově pohledu může jít o ironické upozornění na lidské slabosti, které se nemění ani s kulturou či vzděláním. V dnešní době se citát dá číst jako připomínka kritického myšlení: nenechat se strhnout davem, zjednodušováním a „jistotami“, které ignorují realitu. Zároveň vybízí k nadhledu a k tomu, abychom rozlišovali mezi odlišností (ta je v pořádku) a škodlivou zaslepeností. Josef Čapek tímto citátem pojmenovává zkušenost, kterou lidé často poznají v práci, ve veřejném prostoru i na internetu.