Citát „Kdo nemá rád lidi, nemůže být dobrým umělcem“ připisovaný Karlu Čapkovi otevírá otázku, odkud se rodí opravdové umění: z pozorování člověka, z pochopení i z obyčejné lidské blízkosti. V kontextu Čapkova důrazu na humanismus může citát fungovat jako připomínka, že talent bez empatie snadno sklouzne k prázdné formě. Dnes se dá číst i mimo umění – jako citát o vztazích, komunikaci a respektu, které rozhodují o tom, jak spolu žijeme, pracujeme a tvoříme. Karel Čapek tak skrze tento citát zdůrazňuje, že lidskost není slabost, ale základ, na kterém se dá stavět.