Citát „Mnoho lidí málo myslí, mnoho mluví a mnoho píše“ od Johanna Wolfganga von Goetheho upozorňuje na rozdíl mezi hloubkou myšlení a množstvím slov. V době rychlé komunikace může být prospěšný jako připomínka, že hodnotu má především promyšlený názor, ne hlasitost ani délka projevu. Goetheho citát může vést k sebereflexi: kdy mluvíme jen proto, abychom mluvili, a kdy opravdu přemýšlíme, než něco napíšeme či řekneme. Z pohledu autora i dneška jde o výzvu ke kvalitě myšlenek, kultivovanému vyjadřování a úspornosti slov.