Citát „Vše, co je krásné, je správné.“ od André Gide otevírá otázku, zda krása může být měřítkem pravdy a morálky. V jedné rovině může jít o obdiv k harmonii a čistotě díla, které v nás probouzí souhlas bez nutnosti důkazů. V dnešní době ale citát vybízí i k opatrnosti: to, co působí krásně, nemusí být vždy správné, a naopak. Jako citát André Gide může posloužit k zamyšlení nad tím, jak snadno zaměníme dojem za hodnotu, estetiku za etiku a líbivost za správnost.