Citát „Všechno se dá snést, jen ne štěstí.“ od Samuela Becketta se dá číst jako paradox o lidské psychice: utrpení často snášíme ze setrvačnosti, ale štěstí vyžaduje přijetí, odvahu a zranitelnost. Beckettův pohled může mířit k tomu, že radost umí být stejně tíživá jako bolest, protože mění naše očekávání a nutí nás uvěřit, že věci mohou být dobré. V dnešní době tento citát připomíná, že i pozitivní změny mohou vyvolat úzkost, a že schopnost „unést štěstí“ je dovednost. Samuel Beckett tím otevírá téma vděčnosti, sebehodnoty a strachu ze ztráty – proto citát tolik rezonuje i v současnosti.