Citát „Svět končí ne výbuchem, ale skomřením.“ (T. S. Eliot) připomíná, že zásadní zlom někdy nepřijde dramaticky, ale nenápadně – vyčerpáním, tichem a pomalým vyhasínáním smyslu. Z pohledu autora může jít o obraz civilizace i jednotlivce: konec není nutně katastrofa, spíš ztráta vůle, víry a pozornosti. V dnešní době se dá číst i jako varování před apatií, informační únavou a rezignací. Tenhle citát vybízí k bdělosti: co v našem životě „končí skomřením“ dřív, než si toho všimneme? T. S. Eliot tímto citátem ukazuje, že ticho umí být stejně ničivé jako výbuch.