Citát „Člověk musí být někdy sám, aby mohl být s druhými.“ od Bohumila Hrabala připomíná, že samota není útěk, ale prostor pro srovnání myšlenek a návrat k sobě. V Hrabalově vidění světa může být ticho a odstup podmínkou, aby člověk dokázal být skutečně přítomný ve vztazích, vnímal druhé bez hluku a přetvářky a unesl i vlastní emoce. V dnešní uspěchané době tenhle citát o samotě a životě otevírá otázku rovnováhy: kdy být s lidmi a kdy být sám, aby z toho člověk čerpal sílu, klid a nadhled. Bohumil Hrabal tímto citátem vede k zamyšlení nad osobním růstem i kvalitou blízkosti.